|
|
Ochrana obyvatelstva před a při radiační havárii
Červinka, Petr ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá ochranou obyvatelstva před a při radiační havárii. V první části je popsáno jaké nebezpečí představují radiační havárie. Dále jsou uvedeny zdroje rizika a klasifikace havárií v jaderných elektrárnách. Je uvedena legislativa ČR týkající se této oblasti a zásady ochrany obyvatelstva. Součástí této práce je stručná studie havárie v Černobylu a návrh kapesní příručky pro obyvatelstvo.
|
|
|
Význam celostátní Radiační monitorovací sítě
Tesař, Jakub ; Kaufmanová, Marie (oponent) ; Havránková, Barbora (vedoucí práce)
Bakalářská práce podává ucelený přehled o celostátní Radiační monitorovací síti. Vysvětluje význam celostátní Radiační monitorovací sítě. Popisuje monitorování za obvyklé radiační situace a za radiační mimořádné situace. Závěrem práce je prokázání významu celostátní Radiační monitorovací sítě v případě radiační nehody, havárie nebo mimořádné situace.
|
|
|
Zabezpečení dočasného a náhradního ubytování obyvatelstva evakuovaného ze zóny havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany
Balharová, Gabriela ; Menšík, Miroslav (oponent) ; Kremlička, Antonín (vedoucí práce)
Téma mé bakalářské práce je Zabezpečení dočasného a náhradního ubytování obyvatelstva evakuovaného ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany. V úvodu se zabývám krizovou situací a obecnou charakteristikou Jaderné elektrárny Dukovany. Následuje popis radiační havárie, co nám při této havárii hrozí a jak se máme při jejím vzniku chovat. Následující části jsou vyhrazeny pro vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Dukovany, evakuaci obyvatelstva a jeho náhradní i dlouhodobé ubytování. Soustředím se na otázku: „Co s evakuovanými obyvateli dělat dál, jak je zabezpečit?“. Jaké povinnosti mají starostové příjmových a evakuovaných obcí. Samozřejmě zde nechybí ani legislativní vymezení. Poslední kapitola je věnována mému návrhu, jak otázky spojené s přesídlením obyvatelstva řešit. V závěru bakalářské práce je souhrn poznatků, které jsem při zpracování práce získala.
|
|
|
Postavení jaderné energetiky v Evropské unii - historie a současnost
Koryčanský, Roman ; Šen, Hugo (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozvojem a současným postavením jaderné energetiky v Evropě. V první části práce je věnována legislativnímu pozadí v rámci evropské unie – smlouva EURATOM. Dále popisuje historii evropských společností zabývající se jadernou energetikou zejména francouzské AREVY. Největší část práce je věnována vztahu jaderné energetiky a veřejného mínění, zaměřeno na postavení ve vybraných státech a postoj ekologických organizací součástí je i popis historicky nejvážnějších havárií. Závěr je změřen na ekonomické aspekty jaderné energetiky a budoucnost jaderné energetiky.
|
|
|
Strategie přesídlení obyvatelstva po radiační havárii v ČR, problematika evakuace, východiska, záměry, zdroje, odpovědnosti
BINKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá problematikou evakuace a přesídlení obyvatelstva po radiační havárii v České republice a také zjišťováním klíčových otázek, které v této problematice mohou pro občana žijícího v zóně havarijního plánování nastat. Práce je členěna do dvou částí, první část je teoretická a druhá část je praktická. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do několika kapitol a podkapitol. Práce se zabývá platnou legislativou o radiační ochraně a jaderné bezpečnosti. Jsou zde popsány jaderné elektrárny nacházející se v České republice. Dále jsou v této části vysvětleny základní pojmy, co je radiační mimořádná událost, radiační nehoda, radiační havárie, fáze radiační havárie a další pojmy, které pomohou pochopit danou problematiku. V teoretické části jsou zmíněny radiační nehody a havárie, které se udály ve světě. V práci jsou popsány kroky pro zvládání radiační mimořádné události. Dále je zde vysvětleno havarijní plánování, co je to vnitřní a vnější havarijní plán a také národní radiační havarijní plán. Podrobněji jsou v práci vysvětleny i dopady radiační havárie. Teoretická část se dále zabývá jadernou elektrárnou Dukovany, jaká je zóna havarijního plánování, zpracovanými havarijními plány elektrárny, havarijním štábem, a především postupy při radiační havárii od varování a informování obyvatelstva až po evakuaci a případné přesídlení. Součástí této práce jsou i popsané zkušenosti, které se získaly po radiační havárii jaderné elektrárny Fukušima. V praktické části byl proveden výzkum, kde byla použita metoda dotazníkového šetření. Dotazník byl určen pro obyvatelstvo žijící v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany, jeho cílem bylo zjistit, jaké klíčové otázky a problémy během nutnosti evakuace při radiační havárii by mohly nastat pro občany žijící v této zóně. Dotazníkové šetření bylo rozpracováno do grafů a obrázků a získané informace byly interpretovány a podrobněji rozepsány v diskusi.
|
|
|
Vertikální migrace Cs-137 v půdním profilu do hloubky 1m
NOVÁČKOVÁ, Jana
Z pohledu dlouhodobé kontaminace životního prostředí je nejvýznamnějším prvkem cesium-137, protože se vstřebává do lidského organismu, ale také do kořenového systému, rostlin, mechů, hub, lesních plodů a masa divoké zvěře. Především však zůstává v různých vrstvách půdy. Několik hlavních faktorů ovlivňuje distribuci radionuklidů v půdě, a to dešťové srážky-vstup vody do půdy, difúze, migrace kořenovými systémy, činnost lidí, zvířat atd. Monitorace jeho výskytu v životním prostředí je důležitá a spočívá v interferenci cesia-137 s draslíkem. Vstřebává se v lidském těle (asi 80%) a vylučuje se močí. Nejvíce zůstává v měkkých tkáních a jeho biologický poločas je 110 dní. Z přírodních zdrojů i z činnosti člověka jsme vystaveni působení ionizujícího záření. Činnost člověka způsobuje umělou radioaktivitu, která je v porovnání s přirozenou poměrně malá, ale dopad na zdraví lidí může být obrovský. První část bakalářské práce se vztahuje k dané problematice s využitím teoretických a vědeckých informací, norem, zákonů. Další část zahrnuje metodiku a výsledky praktického měření vzorků půdy. Cílem bylo zjistit, jaká vrstva půdy deponuje nejvíce radioaktivního cesia, protože se předpokládá, že je stále její součástí. Vzorky půdy byly odebrány v chráněné krajinné oblasti Šumava, ve 2. zóně Národního parku, v oblasti Železnorudsko, lokalita Nová Hůrka (Kuchyně). Výběr místa prezentoval distribuci radioaktivního spadu na našem území. Půdní vzorky byly odebrány po 1 cm do hloubky 1 m, sušeny, vyčištěny a připraveny pro měření. Odebrané vzorky byly měřeny standardním způsobem na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) v Českých Budějovicích. Spektra získaná měřením byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMWIN. V praktické části byly odebrány vrstvy půdy o tloušťce 1 cm do hloubky 1 m a po jejich zpracování a přípravě na měření byla změřena aktivita cesia-137 ve vzorcích půd pomocí polovodičové gama spektrometrie. Naměřené výsledky se porovnávaly s výsledky minulých odběrů vzorků půdy, byly vyhodnoceny a interpretovány v bakalářské práci. Výsledky měření prokázaly, v jaké hloubce se nachází v současné době maximum cesia-137, které pochází z testování jaderných zbraní, a především z radiační havárie v Černobylu. Cílem práce bylo zjistit, jaká je hloubková distribuce cesia-137 v neobdělávaných půdách a jestli stále probíhá jeho migrace půdním profilem, a potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, jaké maximální množství se stále vyskytuje v dosahu kořenového systému rostlin.
|
|
|
Úkoly a činnosti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při evakuaci osob ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
KADEŘÁBEK, Petr
Diplomová práce popisuje Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje jako poskytovatele přednemocniční neodkladné péče v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V případě vzniku radiační havárie je jejím urgentním cílem zachránit život co největšímu počtu zasažených a omezit následky jejich zdravotního postižení. Zdravotnická intervence posádkami Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje je poskytována osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života, které se podílí na záchranných a likvidačních pracích přímo v epicentru radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín. Evakuovanému obyvatelstvu poskytuje přednemocniční neodkladnou péči přímo v zóně havarijního plánování, na evakuačních trasách, místech dekontaminace a na základě tísňové výzvy i v místech přijímacího střediska nebo nouzového ubytování. Cílem diplomové práce je identifikovat a objasnit základní principy plnění úkolů a činností výjezdových posádek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v případě vzniku mimořádné události radiační havárie na Jaderné elektrárně Temelín. Teoretická část charakterizuje postavení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského mezi složkami integrovaného záchranného systému při vzniku radiační havárie. Pozornost je také věnována materiálnímu a technickému vybavení určenému k osobní ochraně při zásahu v kontaminovaném prostředí. V této části je provedena obsahová analýza klíčové prováděcí dokumentace a rešerše právních norem, jejichž syntézou pak vzniká ucelený odborný text predikující postup neodkladné medicínské intervence zdravotnickou záchrannou službou v zóně havarijního plánování. Praktická část obsahuje síťovou analýzu dopravní dostupnosti jednotlivých míst dekontaminace vozy zdravotnické záchranné služby. Na jejím základě byl vypočítán index připravenosti, který odráží kvalitu a dostupnost přednemocniční neodkladné péče evakuovanému obyvatelstvu v místě dekontaminace, jakožto klíčovému prvku evakuace ze zóny havarijního plánování. Výsledky prokázaly připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v místech dekontaminace k plnění úkolů a činností zdravotnického zajištění evakuace ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Práce se stala soustředěným přehledem a pracovním materiálem pro zdravotnické pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, kteří by mohli být postaveni před nelehký úkol zásahu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Zároveň také reflektuje potřebu vytvoření jednotné dokumentace postupu při radiační havárii.
|
|
|
Zásady připravenosti rodiny na evakuaci ze ZHP JE
MENČÍKOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce zkoumá, jaká je míra znalostí rodin žijících v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín v rámci evakuace. Zaměřuje se zejména na zna-losti obsahu evakuačního zavazadla, evakuačních tras, orgánů, které toto opatření organizují a dalších důležitých informací, které se nacházejí zejména v Příručce pro ochranu obyvatelstva při radiační havárii Jaderné elektrárny Temelín. Teoretická část vychází z analýzy současné problematiky. První část je zaměřena na princip fungování jaderné elektrárny a její zabezpečení, na které je kladen značný důraz. Dále je zde probíráno téma radiační mimořádné události a následně účinku ionizujícího záření na organismus. Další kapitola je věnována problematice ochranných opatření, která by mohla být v případě havárie jaderné elektrárny vyhlášena. V posledním oddílu teoretické části se práce zaměřuje na téma havarijních plánů, neboť tyto jsou nezbytné pro nastolení pravidel, kterými by se dotčené orgány a obyvatelé v případě nutnosti museli řídit. V souvislosti s těmito tématy je zmíněn i právní rámec, který se danou problematikou zabývá. V praktické části je ověřována míra informovanosti rodin žijících v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny o tom, jak při evakuaci postupovat. K tomu bylo použito kvantitativní dotazníkové šetření a byla stanovena hypotéza s tvrzením, že alespoň 50 % dotazovaných nemá dostatečné znalosti o tom, jak postupovat během evakuace ze ZHP JE. Za tímto účelem byla vytyčena metodika statistického zpracování. Po vyhodnocení získaných dat byly odpovědi na jednotlivé otázky zpracovány graficky. Dále se práce podrobněji zabývá jednotlivými otázkami. Stanovená hypotéza je potvrzena na základě zhodnocení výsledků pomocí metod popisné statistiky. V diskuzi jsou analyzovány otázky, které byly vytvořeny a jsou zde komentována daná zjištění. Dále jsou navrženy způsoby, jak zlepšit povědomí obyvatel o dané problemati-ce, které je hodnoceno jako nízké. Poznatky a informace shromážděné v této diplomové práci mohou sloužit jako edukační materiál nebo jako základ pro další šetření v rámci dané problematiky.
|
|
|
Formalismy kvantové a relativistické fyziky při zkoumání příčin mimořádných událostí
JANOŠÍKOVÁ, Martina
V dnešní době vznikají mimořádné události z různých důvodů a jsou zapříčiněny různými činiteli. V mé diplomové práci se budu věnovat těm mimořádným událostech, jejichž příčinu můžeme vysvětlit pomocí relativistické a kvantové fyziky. Mezi takové mimořádné události řadíme bouřku a radiační havárii. Bleskem způsobuje požáry v krajině a jeho světelnou identifikace můžeme vysvětlit pomocí kvantové mechaniky fotonu, tedy vlnového korpuskulárního dualismu fotonu. Při radiační havárii dochází k úniku radioaktivity a ionizujícího záření. Tento unik lze popsat za pomoci speciální teorii relativity. Na podkladě těchto informací byl vytvořen edukační text, který byl přizpůsoben schopnostem studentů Civilní nouzové přiravenosti.
|
|
|
Informovanost v otázkách ochrany obyvatelstva v závislosti na zóně havarijního plánování
KOCOUREK, Filip
Cílem bakalářské práce bylo posoudit současný stav informovanosti žáků a studentů v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie a posoudit rozdílnost v informovanosti žáků a studentů v závislosti na zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byl vytvořen dotazník pro žáky a studenty základních škol, odborných učilišť a gymnázií v zóně havarijního plánování a mimo zónu havarijního plánování (Příloha 6). Výběr škol v ZHP JETE a mimo ni byl proveden pomocí prostého náhodného výběru v programu Microsoft Excel. Teoretická část práce se zabývá současným stavem poznání ve zkoumané problematice, ve které jsou zahrnuty zahraniční příručky (Německo, Bulharsko, USA, Kanada, Francie) nacházející se v přílohách této práce. Dále je zaměřena na Jadernou elektrárnu Temelín její obecnou charakteristikou, geografií a demografií. Popisuje zásady havarijní připravenosti a k ní vázající se legislativu. A ochranné opatření v případě radiační havárie, které jsou z velké části obsaženy v dotazníkovém šetření. Pro praktickou část byl vytvořen dotazník pro žáky a studenty v zóně havarijního plánování a mimo zónu havarijního plánování, který obsahoval 32 uzavřených otázek, ty byly rozděleny do 8 tematických částí (Příloha 6). Tematické části byly zaměřeny na obecné aspekty informovanosti, varování, evakuaci, ukrytí, jódovou profylaxi, improvizovanou ochranu, kontaminaci a dekontaminaci. Dotazník probíhal metodou PAPI (Paper and Pen Interviewing). Šetření se zúčastnilo 213 respondentů z toho 121 žen (57 %) a 92 mužů (43 %). Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí softwarového programu Microsoft Excel. Prvním z cílů bakalářské práce bylo "Posoudit současný stav informovanosti žáků a studentů v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie", pro tento cíl byla stanovena hypotéza č. 1 "Informovanost žáků a studentů nedosahuje 75 % správných odpovědí v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie". Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že informovanost žáků a studentů dosahuje 56 %, nedosahuje tedy 75 % správných odpovědí. Hypotéza byla potvrzena. Druhý z cílů bakalářské práce bylo "Posoudit rozdílnost v informovanosti žáků a studentů v závislosti na zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín.", pro tento cíl byla stanovena hypotéza č. 2 "Informovanost žáků a studentů nezávisí na zóně havarijního plánování. Pro testování hypotézy byla použita statistika "Pearsonův chí-kvadrát test", která prokázala, že neexistuje rozdíl v informovanosti žáků a studentů nacházejících se v zóně havarijního plánování a mimo ni.
|
host ::
RSS.